Server Markething.cz sdružuje studenty, absolventy a pedagogy Marketingové komunikace a public relations na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Vznikl v roce 2012 s cílem sledovat novinky a trendy z oblasti marketingu, publikovat odborné a ověřené informace a vytvářet komunitu a platformu pro diskusi. „Tehdejší myšlenkou bylo jednak přiblížit veřejnosti svět marketingu a PR a jednak profilovat studenty, aby už před nástupem do práce mohli ukázat, že se v oboru vyznají,“ říká Filip Thein, který působí jako šéfredaktor Markething.cz od června loňského roku. Odbornou garantkou a spoluzakladatelkou je docentka Denisa Hejlová.
V předešlých měsících se web věnoval nejen aktuální situaci proměny trhu v souvislosti s pandemií, ale také posilování marketingové gramotnosti. Vysvětloval význam vládní komunikace a roli dezinformací a fake news. Upozorňoval na nekalé marketingové praktiky, například na neoznačování reklamy v influencer marketingu či neetické propagování doplňků stravy jako léčiv. „Občas se čtenáři rozčilují nad trendy, které popisujeme. Některé kampaně jsou přece jen dost kontroverzní.“ Články se ve velké míře setkávají s pozitivními ohlasy, a to také u odborné veřejnosti – ten o Lidlu se objevil i ve vysílání DVTV.
Co všechno má Filip na starost? „Jako šéfredaktor se starám o celkový chod redakce, takže komunikuji s editory o článcích, články před vydáním kontroluji, zadávám úkoly jazykové korektuře, plánuji časový harmonogram, starám se o finance a chod webu. Občas předkládám podněty našim redaktorům a týmu na sociální sítě. Takhle to zní hrozně náročně, ale času na studium a práci mám ještě dost,“ směje se.
Činnost spolku je založená na dobrovolnosti a nadšení bez nároku na honorář. Na financování projektu přispívá Akademický senát FSV UK v rámci programu Studentské peníze. Sponzorovaný článek na webu nenajdete. „Občas se někdo ozve s žádostí o advertorial. To ale striktně odmítáme, protože jsme neziskový projekt spjatý s Univerzitou Karlovou, čímž si udržujeme nějakou nestrannost a prestiž,“ vysvětluje Filip. „Navíc jsou naši čtenáři citliví i na články, které jenom propagaci nějaké konkrétní značky připomínají, takže by nám nějaký placený článek dali ‚pěkně sežrat‘.“
V souvislosti s placeným obsahem se nabízí otázka monetizace mediálního prostoru. Čeští uživatelé si na ni postupně zvykají. „Na internetu bylo dlouho nepsaným pravidlem, že co je online, je zdarma. To je také důvod, proč uživatelé často obcházeli placené služby a pirátsky stahovali obsah. Až postupně začali lidé vnímat, že i za věci na internetu by se mělo platit. Tahle změna způsobu přemýšlení o tzv. paywall se sem dostala až poté, co byla v zahraničí – obzvláště v Americe – už zaběhlou praxí. Předpokládám, že si dnes Češi spíše než zpravodajství předplácejí streamovací služby jako například Netflix nebo Spotify. I přesto je čím dál více lidí ochotno platit za exkluzivní obsah. To můžeme pozorovat na Deníku N nebo na nově vzniklém webu DVTV, kterým předplácení evidentně funguje. Mimo zpravodajství vlastní dnes i mnoho tvůrců svůj Patreon, kam dávají bonusový obsah,“ říká Filip a odkazuje na článek, ve kterém toto téma více do hloubky popsali.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Čím dál větší roli hraje také influencer marketing. Jaký má Filip názor na spolupráce? „Osobně si myslím, že jsou influenceři velice důležitou součástí online marketingu, ale musí se s nimi umět správně pracovat,“ odpovídá. „Přece jenom dát nějaké celebritě půl milionu za placený příspěvek ještě nutně neznamená, že bude úspěšný. Naopak si myslím, že postupem času budou čím dál důležitější mikroinfluenceři, kteří mají menší, ale zato věrnější fanouškovskou základnu.“
Palčivou oblastí médií je šíření lživého a nevhodného obsahu. Zeptali jsme se Filipa, jak nežádoucí obsah a jeho blokaci na sociálních sítích vnímá.
„Blokovat obsah na sociálních sítích je vždycky kontroverzní, ale myslím si, že v drtivé většině případů si za to můžou uživatelé sami. Pletou si totiž svobodu slova se svobodou říkat si, co chtějí, bez následků.“
„Šíří tak poplašné zprávy, dezinformace, někoho uráží nebo podněcují nenávist vůči určitým skupinám. Zároveň Facebook, Twitter apod. jsou stále soukromé společnosti, takže si mohou rozhodovat, který obsah jim už nepřipadá v pořádku. Samozřejmě se dá argumentovat, že už je to tak velká součást našeho života, že nebýt na sítích prostě není úplně řešení. Ale když někdo šíří naprosté nesmysly, které můžou mít nebezpečné následky (jako například v případě bývalého prezidenta Trumpa), tak je úplně v pořádku, když si daná sociální síť řekne, že tam takový obsah nebude.“
Podle Filipa jsou dezinformace v současném světě jednou z nejnebezpečnějších zbraní v online prostoru. Tuto tematiku redaktoři Markething.cz rozebírají v řadě článků. Jaká je v souvislosti s problematikou dezinformací budoucnost sociálních médií? „Facebook se teď zaměřuje na vytváření komunit, skupin. To ale nevyhnutelně znamená uzavírání lidí do ‚bublin‘, v nichž se nesetkávají s odporem či jinými názory, takže se akorát utvrdí v pohledu na svět, který může být nějak zkreslený.“ Factchecking podle něj pomáhá jen v omezené míře. Z čeho má největší obavu? „Nejvíce se ale bojím toho, až začnou dezinformátoři používat deepfake. To bude znamenat nejen naprostou ztrátu důvěry v audiovizuální obsah, který zatím byl celkem důvěryhodný, ale může mít obzvláště v rámci diskreditace významných osobností devastující následky.“
Co se konzumace médií týče, zdůrazňuje důležitost sledování více různých zdrojů, aby si člověk udělal ucelený obrázek. „Alespoň jednou za den si projedu média jako Aktuálně, iDnes, Novinky, Seznam zprávy nebo Deník N. Zbylé informace ke mně pak proudí přes Twitter, kde sleduji politiky a novináře. Překvapivě dobře ale funguje i sledování satirických profilů a stránek, jelikož často glosují aktuální dění.“
Kvůli své práci a vymýšlení obsahu na web tráví na internetu a sociálních sítích hodně času. Mimo školu se v oblasti médií a marketingové komunikace vzdělává například prostřednictvím knih od nakladatelství Jan Melvil Publishing.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Spoustu se toho můžete dozvědět nejen na Markething.cz či v knihách, ale také na akcích, které univerzitní spolek organizuje. V rámci série diskusních přednášek Hosté na Hollaru zvou na akademickou půdu odborníky a další zajímavé hosty z oblasti médií. Akce je určená nejen pro studenty, ale i veřejnost. „Loni nám do Hostů hodila pandemie trochu vidle,“ říká Filip. „Online debata měla sice více zhlédnutí, než by bylo přítomných v učebně, ale nedá se to poměřovat, protože na Hostech na Hollaru je nejdůležitější atmosféra, která tam panuje, a ta se přes monitor vytváří těžko. Doufáme, že se letos podaří zorganizovat i nějaké to offline setkání. Přesto jsou však i online přednášky zajímavé, čímž bych chtěl čtenáře pozvat na nadcházející Hosty na Hollaru s tématem psychického zdraví.“ Dále za zmínku stojí NEkonference.
Filip prozradil, že „markethingový“ tým má také vyhlídky na vlastní podcast, ale v bližší době chtějí spíše probudit k životu účet na Twitteru.
Foto: Studenti MKPR a Strategické komunikace vytvořili v rámci hackathonu návrh očkovací kampaně, ve které ústřední roli hraje slovo KONEČNĚ. I přesto, že kampaň v soutěži nevyhrála, se aktuálně jedná o jejím využití a zároveň se realizuje výroba merche s maskotem kampaně, kočkou Mickou.
Na závěr nám Filip přiblížil obor MKPR, který studuje již třetím rokem. „Pro mě to byla nejlepší volba. Přednášejí nám odborníci, kteří se už sami dlouho v marketingu pohybují, a máme široký výběr zajímavých předmětů. Hlavní předností je ale skvělý kolektiv. V každém ročníku je zhruba osmdesát studentů, takže se všichni známe, což vytváří příjemnou studijní atmosféru. Navíc se MKPR snaží co nejvíce propojit teorii a praxi, proto chodíme na stáže a učíme se o aktuálních a relevantních tématech,“ uzavírá rozhovor Filip Thein.
Přihlášky ke studiu už jsou pro tento rok sice uzavřené, ale pokud by vás obor Marketingová komunikace a PR, magisterská Strategická komunikace či jiný obor z nabídky FSV UK zaujaly, neváhejte se přihlásit v následujícím roce. Třeba se stanete dalším členem týmu Markething.
