Zuzka se potkala s Mírou na Newton College v Praze, kde také dostali nápad na vytvoření kelímku šetřícího životní prostředí. Impulsem k rozjetí vlastního projektu Jedlý kelímek jim byl pohled na odpadky hromadící se ve školních koších. „Ze začátku jsme spíše jen přemýšleli, co s tím, jak lidi motivovat k ekologičtějšímu způsobu života,“ říká Zuzka. „Věděli jsme o jiných alternativách, jako např. termosky, Otoč kelímek… ale nic z toho nebylo dostatečně využívané. A jelikož jsme si často ke kávě kupovali něco sladkého a u pokladen v kavárnách viděli různé cookies apod., řekli jsme si, že by bylo super, kdyby byl kelímek vyloženě jako sušenka a dal se sníst jako dezert.“
Kelímky z trouby
Byli si vědomi toho, že běžný kornoutek proteče nějakou dobu poté, co do něj dáte zmrzlinu, natož nalejete horký nápoj. Proto se rozhodli postupně vyzkoušet různé kombinace těst od toho na cukroví či bábovku přes palačinkové a jiné. „Objednali jsme formy ze zahraničí a zkoušeli péct doma v troubě,“ vzpomíná Zuzka na počátky výroby. „To bylo hodně časově náročné – upéct jeden kelímek trvalo hodinu. Navíc se jich nedalo péct moc najednou. Takže to nebylo ideální řešení…“
Sami zkoušeli kelímky vyrábět zhruba půl roku. Později zkontaktovali ČVUT a VÚPP (Výzkumný ústav potravinářský Praha). „Jelikož inženýři nedělají takové věci zadarmo a vývoj si nacenili, požádali jsme o Pražský voucher – aby nám město na vědu a výzkum přispělo 75 % celkové částky, což bylo půl milionu.“ Ve schvalovacím procesu, který trval dalšího půl roku, mezitím zkoušeli reakci trhu na Jedlý kelímek. „Objednali jsme kelímky ze zahraničí a zjišťovali, jestli by o ně vůbec byl zájem.“
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Ústav procesní a zpracovatelské techniky ČVUT jim pomohl vyvinout pečicí zařízení, s nímž trvá výroba jednoho kelímku zhruba sedm minut (počet záleží na počtu hlavic). „Momentálně jsme stále ve fázi testování. Kelímky, které prodáváme, nebyly upečené na tomto stroji.“
K nakousnutí i po 12 hodinách
V září se chystají spustit vlastní výrobu v hradecké pekárně. „Chceme rovnou vyrábět větší kelímky (250 ml) a více příchutí, jako vánoční edici (perníkové, vanilkové nebo skořicové), ale i slanou variantu, která by byla s příchutí sýru a slaniny nebo sezamu.“ Tudíž si budete moct z kelímku pochutnat i na pivu.
Aktuální kelímky jsou z ovesných otrub a pšeničné mouky. Díky přidanému cukru je kelímek lehce nasládlý a neobsahuje žádné živočišné složky. Ve vývoji je také bezlepková varianta. Unikátnost kelímků spočívá především v tom, že udrží i horké nápoje. Můžete v nich servírovat zmrzlinu, ale také kávu nebo čaj. Ideální je ho sníst do 45 minut, kdy je čerstvě křupavý, ale horký nápoj v něm můžete nechat stát až 12 hodin.
Zájem kaváren i byznysových soutěží
Ze začátku byli lidé vůči kelímkům skeptičtí. „Prodávali jsme je i na trzích a jelikož má kelímek takovou specifickou hnědou barvu, trochu je odrazoval,“ říká Zuzka ke struktuře podobající se korku či dřevotřísce. „Moc nevěřili, že se dá opravdu sníst a neproteče. Vesměs byla ale reakce kladná, lidem se líbilo to, že je to ekologické – hlavně v době, kdy fungoval okénkový prodej a kavárny vydávaly spoustu plastových a papírových kelímků.“
Postupně zájem stoupl i ze strany gastropodniků.
„Díky mediálnímu boomu, který jsme zaznamenali v březnu, si nás všimla spousta kaváren z celé ČR, a dokonce i ze zahraničí, jako např. z Francie, Estonska, Španělska, Ruska apod.“
Jedlé alternativy kelímků už existují např. v Bulharsku, Indii, Rusku či na Novém Zélandu. V Česku jsou se startupem Jedlý kelímek zatím jediní. A to je třeba ocenit – projekt získal cenu publika v národním kole soutěže Creative Business Cup, kterou pořádá agentura CzechInvest.
V budoucnu se plánují účastnit různých festivalů, a to nejen těch zaměřených na gastronomii či ekologii, ale všech, na které se běžně dodávají jednorázové kelímky. „Už jsme mluvili i s cateringovými společnostmi, do jedné (Catering Zdravě) jsme dokonce několik krabic kelímků dodali. Cateringové společnosti obvykle potřebují menší kelímky, takže až budeme mít vlastní výrobu, plánujeme se zaměřit i na menší velikost (50 ml).“
Pokud budou mít kelímky i nadále úspěch, v budoucnu plánují rozšířit sortiment. Nejdříve se chtějí zaměřit na výrobu víček. „Chceme kelímky nabídnout i benzinovým stanicím, ze kterých si lidé berou kávu v kelímku s víčkem, aby se jim nápoj v autě nerozlil.“ Později by rádi vyráběli i jedlé lžičky a misky.
Od ekologie po LIKE HOUSE
Zuzka se snaží šířit ekologickou osvětu i na sociálních sítích, ať už přímo na Instagramu Jedlého kelímku, kterému online prostředí pomohlo se zviditelnit, tak na TikToku, kde ji sleduje přes 250 tisíc lidí. „Spousta sledujících označuje Jedlý kelímek na svých profilech a vybízí své kamarády, aby projekt sledovali. Také mi přišly pozitivní reakce např. na téma ekologických variant šampónů a jiných čisticích produktů, které si můžete třeba doplnit v doplňovací stanici v drogerii dm, se kterou jsem dělala spolupráci.“ Apeluje na to, aby lidé v rámci nezatěžování planety začali aspoň u maličkostí – šetřit vodou, nepoužívat stále nové igelitové sáčky nebo plastové lahve apod.
Na TikToku začínala s videi z cestování, ale to prý moc nefungovalo. „Poté jsem se zúčastnila kurzu od Davida Duca a TikTokuj a podstatnou věcí, kterou jsem si odnesla, bylo to, že je důležitá kvantita a každodenní aktivita,“ říká Zuzka, která byla dokonce jedním z hostů podcastu, který vedle kurzů a konzultací TikTokuj provozuje. „Osvědčily se mi scénky, jelikož mám ráda herectví a několik let jsem chodila do dramaťáku, ale jeden univerzální fungující obsah není. Záleží na vytrvalosti a přístupu.“
Jaké výhody vidí v tom být influencerem na TikToku? „TikTok je v současné době nejrychleji rostoucí sociální sítí a je na ní velké místo pro příležitosti. Postupně se na něj dostává čím dál více firem, takže je dobrým prodejním nástrojem. Pořád je to díra na trhu, není na něm tolik lidí jako na Instagramu nebo Facebooku. Zároveň je na TikToku obrovský organický dosah a vaše video se může stát virálním během pár hodin.“ S influencerstvím souvisí spolupráce – ty hodně zvažuje, aby si zachovala určitou kredibilitu. Zapojila se např. do kampaně od O2.
Zeptali jsem se jí i na oblíbené TikTokery. Ráda sleduje a doporučuje zmíněného Davida Duca či Petru Hasarovou a Kluky z myčky. Ze zahraničních tvůrců zmiňuje Brodyho Wellmakera, Whiskey a Two Trends.
Partu TikTokerů jsme mohli v posledních měsících vidět i na obrazovkách TV Prima v reality show LIKE HOUSE. Zeptali jsme se, jaký má na pořad názor. „Sleduju ho, protože to tak trochu vnímám i jako součást své práce vidět, kdo se v tomhle odvětví pohybuje. Běžně reality show nesleduju, ale tohle je něco, co v Česku chybělo. Podle sledovanosti má pořad velký úspěch, a i když je kontroverzní, lidé ho sledují.“ Dodává, že pořad se stal velkým marketingovým nástrojem pro zúčastněné influencery, kterým během pár týdnů rapidně vzrostly počty sledujících. „Také je to možnost nahlédnout do světa influencerů, respektive jisté bubliny.“
Mimo videa na TikTok také s ostatními studenty z Newton College točila pro školní internetovou televizi sitkom o podnikání. „Pořad je o studentech vysoké školy, kteří se rozhodli založit vlastní firmu. Snažíme se na tom ukázat začátečnické chyby a hodně vycházíme i z toho, co se spoustě z nás stalo. Chceme lidem ukázat, že i při studiu lze podnikat.“ Videotvorba ji baví a chce se v ní stále posouvat. Mimo to se ve volném čase věnuje psaní. „V počítači mám napsáno více než dva tisíce stránek různých příběhů a povídek, ale zatím mi to nepřipadá dostatečně dobré na to, abych to publikovala. Chci si najít čas na korekturu a celkovou úpravu jednoho románu, který by se mohl lidem líbit,“ říká na závěr rozhovoru Zuzana Zvěřová.
