Martin Klesnil a Patrik Fiala jsou videotvůrci, kteří dříve působili v internetové Televizi Seznam a Stream.cz. Jejich investigativní tvorba napomohla k prosazení novely na ochranu zvířat proti týrání nebo vytvoření policejního týmu Krystal, který zadržel více než 100 drogových dealerů. Od roku 2019 zpovídají zajímavé osobnosti U Kulatého stolu. „Tenkrát u nás ještě nebyly podcasty tak rozjeté a přišlo nám, že by to mohla být určitá ‚díra na trhu‘,“ vysvětluje Patrik, proč s podcastem začali. „Druhým důvodem bylo to, že jsme chtěli diverzifikovat naši tvorbu a nebýt vázáni jen na jednoho odběratele, což byl tenkrát Seznam.“ Jejich největší inspirací byl zahraniční podcaster Joe Rogan.
Vedle Spotify a Apple Podcasts si U Kulatého stolu můžete pustit i na YouTube, který je, jak říká Martin, jejich nejsilnější platformou. „Jednotlivé díly na audioplatformách se pohybují kolem 40–50 tisíc poslechů, kdežto na YouTube jsou to i statisíce – jsou tam díly, které mají i 700 tisíc zhlédnutí.“ Měsíčně to vychází přibližně na 1,3 milionů zhlédnutí. Podle statistik spousta Čechů více využívá právě YouTube a na vyšší sledovanost má vliv i tamní algoritmus. „Na hlavní stránce vám YouTube může naše video doporučit, když koukáte na podobná videa. Na Spotify tohle podle mě tolik nefunguje,“ dodává Martin.
V loňském roce ke svému stolu pozvali 55 hostů. Dařilo se jim vydávat nové díly pravidelně, neboť stihli některé rozhovory předtočit. Nejposlouchanější byl rozhovor se Štěpánem Kozubem či Kazmou, v letošním roce s Michalem Suchánkem nebo Martinem Mikyskou alias Mikýřem. Nejen že osobnosti sami oslovují, ale zaznamenávají i značný počet zájemců o pozvání. „Několikrát nám daný host přišel zajímavý a domluvili jsme se, ale nemáme s tím tak dobré zkušenosti,“ říká Martin. „Když se host nabízí, většinou píše zároveň do více pořadů, a tím pádem s ním v jednu chvíli vyjde více rozhovorů a není to ono. My se nesnažíme mít rozhovory vyloženě aktuální, nezveme lidi, kteří zrovna něco vyhráli apod., na to je spíše DVTV. Snažíme se mít hosty, kteří dlouho nikde nebyli a je to takový průřez celou jejich kariérou. Druhou věcí je to, že když pozveme někoho, kdo nemá zkušenosti z médií a rozhovorů, tak často mluví o tématech, která nemusí většinu lidí zajímat, anebo od tématu odbíhá. Potom mu do toho musíme víc skákat, což se do pořadu, ve kterém chceme co nejvíce prostoru nechat hostovi, nehodí.“ Běžně rozhovory nestříhají. Jak říká Patrik, jejich prioritou je publikovat je tak, jak jsou. „Stříhat jsme museli jen v momentech, kdy host řekl něco, co neměl, třeba tajnou informaci z policejního záznamu.“
Pravidelně také streamují. „Při živém přenosu se sledovanost pohybuje plus minus na 1500 lidech, záleží na tématu. Ale do týdne si to ze záznamu pustí třeba dalších 30 tisíc lidí. Jsou live streamy, které se blíží i ke 100 tisícům. Myslím si, že mají stálou základnu posluchačů, kteří si pustí potom i kterýkoliv náš rozhovor,“ říká Martin. Každý měsíc pořádají také privátní live stream se svými „skalními“ fanoušky, kteří je podporují prostřednictvím Patreonu a za nabízené benefity si rádi připlácí tou nejvyšší částkou ($19).
Podpora na Patreonu je pro duo audiovizuálních tvůrců důležitá. Aktuálně na něm mají přibližně 2000 patronů, kteří jim měsíčně celkově přispějí kolem 175 tisíc korun. „Patreon tvoří největší část našich příjmů. Obecně je pro nezávislé tvůrce jednou z nejlepších možností, jak financovat svůj obsah,“ říká Patrik. „Kdybychom neměli Patreon, tak nemůžeme tvořit s takovým nasazením, protože bychom museli dělat ještě něco vedle.“
Na Patreon směřuje čím dál více (nejen) podcastových tvůrců. Martin s Patrikem kromě sebe zmínili jako tamní české jedničky Stanislava Hrušku a jeho StandaShow či podcast OFFSEASON.
Nejvíce přispěvatelů u nich čítá pětidolarová skupina. „Dostávají v ní bonus, který bývá tak čtyřicetiminutový, někdy i delší, jako ten hlavní díl, pokud se host rozpovídá,“ přibližuje Martin. „Druhá nejpočetnější je devítidolarová, kde mají možnost vědět dopředu, kdo za hosta přijde, a můžou se ho zeptat na otázku.“ Ti nejštědřejší a nejvěrnější fanoušci, z nichž už většinu znají Martin s Patrikem jménem, jsou ve zvolené skupině dlouhodobě. „Moc se to nemění – často si někdo zvolí daný balíček a už v něm zůstává. Spíše se přidávají noví lidé.“
Chování přispěvatelů z Patreonu se odrazilo i na crowdfundingové kampani na HitHitu, která vznikla na podporu projektu Vize. „Lidé, kteří už jsou nějakou dobu na Patreonu, si platili ty hodnotnější odměny,“ potvrzuje Patrik. „Hlavním partnerem projektu je člověk, který si zaplatil jeden z nejdražších balíčků a zároveň je naším devatenáctidolarovým patronem.“ Martin přikyvuje. „Nejvěrnější fanoušci nás podpoří téměř v každém projektu, který vytvoříme. Jiný člověk, který nás také sleduje dlouhodobě, si zakoupil možnost rozhovoru U Kulatého stolu, a navíc nám pořídil nový monitor. To nás uvedlo do rozpaků a chtěli jsme ho vrátit…“ „Bral to jako podporu toho, co děláme. Když prý budeme pracovat efektivněji, bude z toho taky čerpat, jelikož se bude dívat na lepší videa,“ doplňuje s úsměvem Patrik.
V rámci Vize se plánují, podobně jako dříve v pořadu Černota, věnovat ožehavým tématům, jako jsou drogy, množírny, internetoví predátoři… V době ukončení sbírky dosáhli 158 % s částkou přesahující milion korun, a tudíž mohou dotočit a sestříhat již rozpracované reportáže a dokumenty. Aktuálně je postupně přidávají na YouTube a v budoucnu by projekt rádi transformovali do podoby vlastní internetové televize, a to i z důvodu, že zatím vše, co v rámci Vize vydali, bylo demonetizované kvůli kontroverznímu obsahu. „Zatím se to nepodařilo vyřešit tím, že se jedná o dokumentární tvorbu,“ říká Martin. „Bude jediným řešením to dávat někam jinam. Jedna věc je, že je to demonetizované, což nás vyloženě nemusí trápit u těch předtočených epizod, které financovala sbírka, ale pozdější nová tvorba by si na sebe jen na YouTube vydělat nemohla. V budoucnu možná vymyslíme něco ve stylu Patreonu nebo to spojíme s tím existujícím…“ Dalším problémem je podle Patrika to, že YouTube kontroverzní videa automaticky méně doporučuje. „Vidělo by je tak méně lidí i přesto, že by v obsahu byl potenciál. I sám YouTube by z toho nic neměl, jelikož nikdo nechce inzerovat u takových videí.“
Společně také uspěli se svým dokumentem o romské osadě na Slovensku, který vytvořili v roce 2020 pro Seznam TV. Nominováni byli na Novinářskou cenu 2020 v kategorii nejlepší reportáž. „Nominace nás hodně překvapila,“ říká Martin. „Nikdy jsme se nepovažovali za novináře, vždycky říkáme, že jsme audiovizuální tvůrci. Moc nás to potěšilo i přesto, že jsme nakonec nevyhráli.“
Díky postupnému rozvolňování covidových opatření mohou začít plnit některé z odměn z kampaně – procházky noční Prahou, kurzy o základech videoprodukce a YouTube a další přednášky. A také mají na programu „podcast“ s více hosty a živým publikem, který slíbili za dosažení 1500 patronů. „Po ukončení rozhovoru by následovala afterparty, na které by lidé měli možnost si s námi dále a méně formálně popovídat. Bylo by to takové spojení kulturní akce se zábavou,“ říká Patrik. Až dosáhnou hranice 3000 patronů, chtějí v podobném duchu udělat podcastovou tour po českých městech. Dalším jejich cílem je získat 100 tisíc odběratelů na YouTube a samozřejmě pořádně rozjet Vizi a věnovat se dalším tématům.
Zeptali jsme se jich také na to, zda si myslí, že je v Česku stále prostor pro nové tvůrce a podcasty. „Určitě. To můžeme vidět i na tom, že každý rok se vyrojí noví tvůrci s konceptem, který si neuměli představit,“ odpovídá Martin. „Příkladem může být Mikýřova úžasná pouť internetem, něco takového u nás do té doby nebylo. Dále podcast Opravdové zločiny. Je ale potřeba si dát pozor na to, že některé věci můžou být sezónní, může jim opadnout boom nebo danou tematiku vyčerpají.“ Martin k tomu dodává, že společně s Patrikem se snažili v průběhu let svou tvorbu měnit. „Začali jsme pranky a pořadem Nezapomenutelní, poté Černotou, teď rozhovory… Nedokážeme říct, co přijde příště, určitě tohle nebudeme dělat do konce života. Budeme doufat, že i u nových projektů s námi naši příznivci zůstanou. Často mě až překvapí, kolik lidí sleduje celou naši cestu.“
A co jim u nás chybí? „Mně se hodně líbí ty podcasty, které jsou doplněné o různé zvukové efekty a vypráví se v nich nějaký příběh, což je ale strašně produkčně nákladné. V tomhle stylu byla udělaná třeba Pohřešovaná,“ říká Patrik. „U nás osobně a u rozhovorů to naštěstí není tak těžké, pořád se objevují další lidé a není to tak náročné na produkci. Samozřejmě vidíme posun, co se třeba vybavení týče… To je ale někdy problémem začínajících tvůrců – myslí si, že hned od začátku potřebují profi vybavení, což není tak nutné.“
Na závěr nás zajímalo, jaký postoj mají k sociálním sítím a kdo je na nich inspiruje. „Sleduju opravdu málo lidí, většina z nich jsou moji známí a kamarádi,“ říká Martin Klesnil. „Nepřikládám sociálním sítím velkou váhu a často se mi potvrdilo, že na nich člověk vystupuje úplně jinak než ve skutečnosti. Možná mě někdo inspiruje svou prací, třeba tím, jaká tvoří videa.“
„Možná tak Tim Kellner nebo třeba Jack Harries a jeho brácha,“ doplňuje Patrik. „To jsou lidé, kteří byli u počátku YouTubu a vyvinuli se. Takže ti nás inspirují tou svou cestou… Jasně, sleduju na Instagramu pár lidí, ale nemůžu říct, že by pro mě byli inspirací.“ Dále říká, že jim není existence na sociálních sítích úplně přirozená. „Když si vzpomeneme, něco na sociální sítě dáme, když máme chuť se o něco podělit, ale asi to máme pořád v hlavě nastavené jako starou školu – když je nějaký zajímavý životní moment, žijeme ho reálně a až potom si řekneme ‚jej, to jsem mohl dát na Instagram, to mohlo být zajímavý‘. Radši si to užíváme takhle než virtuálně. Potom to vypadá tak, že jsem na sociálních sítích neaktivní a neděláme nic jiného, než že jsme zavření v kanclu, ale nemáme jednoduše potřebu to sdílet se světem,“ uzavírá rozhovor Patrik Fiala.
