Svou cestu cestovatele a zároveň člověka tíhnoucího k minimalismu, k myšlence „míň věcí – víc zážitků“, jsi začala skrze blog a videa sdílet v roce 2015, kdy ses přestěhovala do Berlína. Pokud se nemýlím, tak do minulého roku jsi to brala jako hlavní náplň svého profesního života, ale už jsi měla potřebu změnit směr. Je tomu tak? Popsala bys v krátkosti tuto změnu svého „proč“?
Určitě. Řekla bych, že jsem naplnila v tomto směru své proč. Heslo ‚míň věcí, víc zážitků‘ se dostalo v České republice do značného povědomí, v tuto chvíli najdeš pod tímto hashtagem například na Instagramu přes 160 000 příspěvků. Cítila jsem, že už se opakuju. Spolu s tím jsem se taky posunula jinam. Otevřela nové šuplíky zájmů, které mě víc a víc volaly. Zároveň už jsem nechtěla do takové míry sdílet své cesty, videa, ale měla jsem chuť naslouchat jiným, využít zájmu sledujících a dát jim jiná pro mě velmi obohacující témata, ale z úst jiných lidí. A tak vznikl podcast Nastav dUŠI.
Více ses zaměřila právě na tvorbu podcastu Nastav dUŠI, kde se (obvykle) společně s hosty věnuješ do hloubky tématům, jako je duševní zdraví, ekologie, podnikání, ale třeba také neplodnost, smrt atd. Jak bys popsala svou dosavadní cestu podcastera? Co ti tato forma tvorby dala? A jakou změnu od roku 2019, kdy jsi s ním začínala, zaznamenal podcast i ty osobně?
Svou dosavadní cestu podcastera bych popsala jako životabudič. Musím říct, že mě nesmírně baví povídat si s hosty, připravovat si témata a sdílet je s posluchači. Vidím v podcastech už dlouho úžasný potenciál. Baví mě mluvené slovo, ostatně jako videa. Ale ne vždy chce člověk koukat do obrazovky, řídí, vozí prcka v kočárku, běhá – je to skvělá příležitost poslechnout si inspirativní příběhy, povídání, hlubší témata, otevřít se něčemu novému.
Cekově na tvorbě podcastu mě baví seznamování se s různými lidmi. Čím dál tím víc mě to přesvědčuje o tom, jak jsme si všichni blízko. Postupně si dovoluji pozvat i hosty, které bych si dříve netroufla. Podcast mě taky učí, jak se vůbec správně připravit, jde-li o vedení rozhovoru, témata, abych opravdu došla tam, kam chci – hlouběji. Když jsem začínala, dělala jsem si vše sama, od natáčení po střih, sdílení. Nyní mám jednu úžasnou slečnu právě na edit a plánuji se postupně posouvat dál v delegaci, abych se mohla soustředit na obsah. S tím souvisí i placená reklama, kterou nabízím různým partnerům, kteří chtějí podcast podpořit.
Podpořit podcast mohou i posluchači, a to skrze Herohero. Jak jsi s touto platformou zatím spokojená a jak velký zájem mají lidé o rozšířený obsah a další placené výhody?
Ano, to je další způsob financování podcastu, který testuji. Myslím, že u nás v ČR si lidé na podporu tvůrců, pořadů atp. zatím zvykají. Ve světě je větší odezva odběratelů. Řekla bych, že u nás se spíš uživí různé online kurzy. Nebo musíš mít velký rozsah, abys oslovila větší masu, a tím pádem získala více skalních fanoušků, kteří rádi zaplatí za extra obsah a podpoří podcast nebo show. Co se týče Herohero, testuju a očekávám teď od platformy rychlejší progres, než se děje. Uvidíme.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
V březnu ses rozhodla propojit témata z podcastu se setkáváním na Clubhouse. Jak tento formát zafungoval? A plánuješ v něm pokračovat – později třeba i naživo?
Bylo fajn si to zkusit, ale zatím neplánuji tuto akci opakovat. Je škoda, že si nemůžeš online setkání zaznamenat – je to v pravidlech Clubhouse. Tedy pokud ti to předem všichni neschválí, což je v podstatě nereálné. Oproti tomu setkávání naživo plánuju.
Máš za sebou spolupráci s pražským letištěm – natočila jsi sérii videí Vylítávky, moderovala jsi jeden ročník festivalu Kolem světa a podcast ON AIR. Plánuješ ve spolupráci pokračovat?
Neplánuji se v tuto chvíli k těmto spolupracím vracet. Zaměřuji se teď především na svůj podcast, jógu a na syna, rodinu.
Které podcasty posloucháš?
Poslední měsíce jsem se od podcastů přesunula k audioknihám. Většinou když uspávám malého v kočárku, si pouštím do uší knihu. Jde-li ale o tip na podcasty, tak mám v českém rybníčku nejraději kluky z Brain We Are, se kterými mám taky v rámci podcastu Nastav dUŠI rozhovor. Pak mě baví Petr Horký, vybrané díly Svobodného Universa, ze zahraničních pak třeba Ben Greenfield.
Nejen v epizodě podcastu z karantény jsi mluvila o různých změnách a pocitech, které s loňským rokem přišly. Zmínila jsi např. to, že jsi byla o dost více online. Bylo tohle období (společně s narozením Thea) takovým konečným spouštěčem pro to, že ses rozhodla pro měsíční pauzu od sociálních sítí?
Bylo. Přistihla jsem se, jak neustále koukám bezdůvodně do telefonu. Často jsem ho brala do ruky, puf půl hodina pryč a ani nevím, co jsem tam šla hledat. Dala jsem si měsíční pauzu. První tři dny jsem jela v zajetých kolejích – brala jsem bezdůvodně telefon do ruky a klikala na apky, které tam už ale nebyly. Vymazala jsem je. Překvapilo mě, že už po třech dnech to přešlo.
Co ti digitální detox dal? Jak ses cítila v průběhu a po něm? Plánuješ do své denní rutiny zařadit i v budoucnu více času offline?
Ukázalo mi to, že jde velmi snadno rozbít zlozvyk, který jsem měla. V průběhu mi bylo nesmírně dobře. Sítě mi vůbec nechyběly.
Už před detoxem jsem si dávala pozor na to, co konzumuju, koho odebírám, nečetla jsem moc zprávy, ale být úplně bez toho bylo velmi osvobozující. Doporučuju každému si to jen zkusit – pro ten pocit. Zvažovala jsem, zda se po měsíci na sítě vůbec vrátit. Pocitově se mi nechtělo, ale jelikož je to jedno z míst, kde komunikuji svoje aktivity – podcast atd., nechtěla jsem o to přijít. Nicméně po návratu zpět jsem si na hlavním feedu nechala ve stories jen jógové profily, ostatní mám ztišené, včetně přátel. Ráda si od nich poslechnu, jak se mají přímo, ne ze stories. Kouknu se jen výjimečně. Třeba když jsem hodně daleko. A jde-li o opakování, na to se chystám už velmi brzy. Myslím, že se to stane rutinou, která jednou přeteče v delší období bez sociálních sítí.
Hodně tvé energie teď proudí do jógy, dělala sis i kurz u Power Yoga Akademie, a v souvislosti s ní se věnuješ seberozvoji – začala jsi studovat např. FitNut akademii. Jak se ti v této oblasti prohlubování znalostí daří? Co jsi při ponoření se do svého nitra objevila?
Od té doby, co jsem se hlouběji ponořila do studia jógy, jsem pochopila, že je to má celoživotní cesta. Spolu s tím se mi otevírá hodně témat, která mě doposud zajímala, ale já se jim nevěnovala. Vše se teď mění a já chci jít hlouběji. Mám za sebou první kurz učitelky jógy a vím, že to byla jen kapka v moři. Jelikož ráda propojuju věci do souvislostí, přidává s k tomu právě i studium tělesné schránky obecně, výživa nebo zájem o psychologii, neurovědu atp.
S tím trochu souvisí má další otázka: v jednom ze svých instagramových příspěvků píšeš, že aby byl člověk v harmonii, měl by pečovat o své tělo, mysl a duši. Co pro to děláš ty?
Jak jsem zmínila, ráda si dávám věci do souvislostí a tohle trio pro mě znamená základ. Péče o ně člověka přibližuje k životní harmonii. Já o tělo, mysl a duši pečuju různými způsoby. Ty základní jsou například strava, pohyb, duševní hygiena, chanting, meditace, sebereflexe, budování dobrých návyků nebo třeba jen tanec, četba. Je to takový balíček činností, které se snažím dělat pravidelně.
Hodně změn s sebou přirozeně přineslo narození syna. Jak to vidíš do budoucna např. s cestováním? Už máte za sebou i společnou cestu karavanem…
Ano, zrovna jsme dokončili s manželem a synem cestu po Španělsku. Čtrnáct dní jsme kempovali na střeše auta ve stanu. Nemělo to chybu. Zase nás to všechny hodilo do klidu, přítomného okamžiku. Byli jsme maximálně spolu. Můj sen je vybavit naše auto vestavěným boxem a jezdit pravidelně, kam to jen půjde. Tento způsob cestování mi totiž přijde s prckem ideální. Máte s sebou postel, kuchyň, obývák a zaparkujete si, kde to zrovna jde. Dokonce mi po těch dvou týdnech v přírodě město vůbec nedělalo dobře. Přitom já jsem dřív moc ráda sólo cestovala i po evropských metropolích. Příroda je ale nejvíc. Obzvlášť teď.
Na bucket listu máš přechod Pyrenejí nebo bys ráda viděla polární záři. Jaké další cestovatelské cíle a sny máš?
Teď mě hodně volá Island a pak možná Indie. Nečekaně jsme si ale zamilovali jedno konkrétní městečko ve Španělsku, kde se nám tak líbí, že už vymýšlíme, jak si tu prodloužit léto. Jinak bych ale řekla, že mě teď obecně volá příroda, být venku a je jedno kde.
Co tě život v zahraničí a cestování naučily?
Cestování mě naučilo větší snaze porozumět, nenechat si něco nakukat, zajímat se, poznávat.
Není nad osobní zkušenost. Svět není takový, jak ho popisují média. Z části je, ale nejen takový. Sólo cestování mě naučilo větší samostatnosti, umění řešit věci s klidnou hlavou nebo taky netlačit na pilu.
Kdo je pro tebe inspirací? Které profily na sociálních sítích ráda sleduješ a doporučila bys je?
Mrkněte na Dóri & Roux, ty holky se toho nebojí. Na IG @heroinejournal a jde-li o jógovou praxi, inspiruje mě @hannahshaller.
Můžeš prozradit, co chystáš do budoucna? Připravuješ např. nějaký projekt či spolupráci
Teď je čas prohlubovat především svoje znalosti, cvičit jógu, pobýt si ve tmě a žít víc a víc v přítomném okamžiku.
